Září 2008

Nováček

25. září 2008 v 11:12 Knihy apod.
Zajímájí vás špionážní typy knih? Pak si určitě přečtěte Nováčka od Roberta Muchamoreho.
Seznámíte se tak s akademií Cherub, ve které se žáci cvičí na špionážní mise, kde potom tajně zjišťují informace o zločincích, které pomohou odhalit jejich plány a pošlou je do vězení. Hrdinou knihy je James a částečně také jeho sestra Lauren, kteří se do Cherub dostanou po smrti své matky. James se musí zúčastnit extrémně náročného základního výcviku, ale přesto si život v Cherub dokáže pořádně užít. Ačkoli je tento ústav podobný dětskému domovu, každé dítě tu má vlastní luxusní vybavení. James se však hned za chvíli už musí zúčastnit své úplně první mise...
Pozor: kniha má ještě další díly: Třída A, Vězení, Pravda a Šílenství...v Anglii už vyšlo 11 dílů

Pomsta jednooké letkyně

19. září 2008 v 17:41 | já |  Knihy apod.
Kdo četl článek, kde jsem představovala knihu Smrtelné stroje, určitě už mu něco připomíná obálka knihy Pomsta jednooké letkyně. Jedná se o druhý díl slavné tetralogie Kroniky hladových měst od Phillipa Reeveho, kde se tentokrát jedná o město Anchorage, putující po zamrzlém severu planety. Jeho markraběnka Freya uvěří báchorkám o zazelenalé Americe plné lesů, vede Anchorage do neznáma. Mezitím však Hester a Tom potkávají profesora Pommeroyala, který tvrdí, že v Americe už byl a na důkaz napsal o svých dobrodružstvích knihu. Spolu s ním Hester s Tomem přistanou na palaubě Anchorage. Aniž by o tom však věděli, město je sledováno jakousi parazitní ponorkou a zloději, kteří ponorku obývají kradou obyvatelům Anchorage jídlo. Když potom Tom políbí markraběnku Freyu, Hester nemůže uvěřit jeho zradě a se vzducholodí opustí město, aby vydala jinému městu -Archangelu- souřadnice Anchorage. Archangelsk by potom Anchorage spolknulo, Hester by se tak setkala s Tomem a... její plány však nakonec dopadnou úplně jinak. Hester je zajata a Tom se jí vydá hledat, jenže nastávají různé zádrhele a kniha nakonec vyvrcholí napínavou bitvou...Koneckonců, to už si přečtěte sami.

Lachtan hřivnatý

18. září 2008 v 17:42 | www.zoozlin.eu, www.zoobrno.cz |  Zvířata+chovatelství


Latinský název: Otaria byronia
Třída:
SavciŘád: ploutvonožci
Výskyt:
jižní pobřeží Jižní Ameriky
Hmotnost:
samec až 350 kg
Délka těla:
samec až 256 cm
Věk:
až 25 let
Způsob života: Patří mezi velmi dobré plavce, ve vodě vydrží plavat i několik hodin. V období rozmnožování si samci na shromaždištích zabírají určitá místa, která brání před ostatními samci. V další fázi do svého teritoria lákají partnerky. V jednom jich může být až 18. Samci se však většinou spokojí s 2 až 3 samicemi. Samice se na pobřeží dostávají o něco později. Krátce po příchodu rodí mláďata. Brzy po porodech se dostávají opět do říje a páří se se samci.
Potrava:
Ryby, hlavonožci, korýši, tučňáci a jiní lachtani.
Rozmnožování: Pohlavní dospělost: samci v 6 letech, samice ve 4 letech Délka březosti: 355 dní Počet mláďat: 1 Délka mláděte: 85 cm Hmotnost mláděte: 10 - 15 kg Doba kojení: až 1 rok Ochrana druhu: V současné době se jejich stavy zdají být stabilizovány. Avšak ochrana jednotlivých lokalit je rozdílná. Hlavní nebezpečí pro lachtana hřivnatého představoval lov pro kůži. Například v Argentině bylo v letech 1917 - 1953 zabito 250.000 jedinců. Dalším nebezpečím byli rybáři, kteří často považovali lachtany za konkurenty v lovu ryb a proto je stříleli.
Počty ve volné přírodě:
rok 1987 - 273.000 ks
Počty v lidské péči:
patří mezi méně často chované druhy ploutvonožců
Zajímavosti:
V období rozmnožování nepřijímají samci po několik týdnů žádnou potravu. Jako zdroj energie jim slouží velké množství podkožního tuku. V žaludku lachtanů se často nacházejí kameny, které pravděpodobně usnadňují rozmělňování potravy. K hlavním nepřátelům lachtanů patří žraloci a kosatka. Starší český název, lvoun, dostal tento druh lachtana podle prodloužené srsti na krku a hřbetě, která vytváří jakousi hřívu.

Los evropský

1. září 2008 v 18:57 | www.zoobrno.cz, www.zoozlin.eu, www.ezoo.cz |  Zvířata+chovatelství
Latinský název: Alces alces alces
Řád - sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď - jelenovití (Cervidae)
Velikost: výška v kohoutku 180 - 235 cm, délka těla 200 - 300 cm
Váha: samec 220 - 450 kg, samice 275 - 375 kg
Počet mláďat: 1 - 3
Délka březosti: 250 - 270 dnů
Výskyt: lesy severní Evropy
Potrava: listy, výhonky a kůra dřevin, traviny, vodní rostliny a jehličí borovic
Aktivita: aktivní ve dne i v noci, nejčilejší jsou za svítání a za soumraku
Způsob života: samotář
Los je největší příslušník čeledi jelenovitých. Má dlouhé nohy, široká kopyta a převislý horní pysk. Samci mají mohutné lopatovité parohy, které mohou mít rozpětí až 1,5 metru. Je to vynikající plavec, překoná bez větších probémů i široké řeky a mořské úžiny. V zajetí se dožívá až 25 let. V ČR byl los vyhuben ve 12. - 15. století. V posledních letech se však na naše území vrací z Polska, spatřit jej můžeme na Třeboňsku.