Latinský název: Otaria byronia
Třída: SavciŘád: ploutvonožci
Výskyt: jižní pobřeží Jižní Ameriky
Hmotnost: samec až 350 kg
Délka těla: samec až 256 cm
Věk: až 25 let
Způsob života: Patří mezi velmi dobré plavce, ve vodě vydrží plavat i několik hodin. V období rozmnožování si samci na shromaždištích zabírají určitá místa, která brání před ostatními samci. V další fázi do svého teritoria lákají partnerky. V jednom jich může být až 18. Samci se však většinou spokojí s 2 až 3 samicemi. Samice se na pobřeží dostávají o něco později. Krátce po příchodu rodí mláďata. Brzy po porodech se dostávají opět do říje a páří se se samci.
Potrava: Ryby, hlavonožci, korýši, tučňáci a jiní lachtani.
Potrava: Ryby, hlavonožci, korýši, tučňáci a jiní lachtani.
Rozmnožování: Pohlavní dospělost: samci v 6 letech, samice ve 4 letech Délka březosti: 355 dní Počet mláďat: 1 Délka mláděte: 85 cm Hmotnost mláděte: 10 - 15 kg Doba kojení: až 1 rok Ochrana druhu: V současné době se jejich stavy zdají být stabilizovány. Avšak ochrana jednotlivých lokalit je rozdílná. Hlavní nebezpečí pro lachtana hřivnatého představoval lov pro kůži. Například v Argentině bylo v letech 1917 - 1953 zabito 250.000 jedinců. Dalším nebezpečím byli rybáři, kteří často považovali lachtany za konkurenty v lovu ryb a proto je stříleli.
Počty ve volné přírodě: rok 1987 - 273.000 ks
Počty v lidské péči: patří mezi méně často chované druhy ploutvonožců
Zajímavosti: V období rozmnožování nepřijímají samci po několik týdnů žádnou potravu. Jako zdroj energie jim slouží velké množství podkožního tuku. V žaludku lachtanů se často nacházejí kameny, které pravděpodobně usnadňují rozmělňování potravy. K hlavním nepřátelům lachtanů patří žraloci a kosatka. Starší český název, lvoun, dostal tento druh lachtana podle prodloužené srsti na krku a hřbetě, která vytváří jakousi hřívu.
Počty ve volné přírodě: rok 1987 - 273.000 ks
Počty v lidské péči: patří mezi méně často chované druhy ploutvonožců
Zajímavosti: V období rozmnožování nepřijímají samci po několik týdnů žádnou potravu. Jako zdroj energie jim slouží velké množství podkožního tuku. V žaludku lachtanů se často nacházejí kameny, které pravděpodobně usnadňují rozmělňování potravy. K hlavním nepřátelům lachtanů patří žraloci a kosatka. Starší český název, lvoun, dostal tento druh lachtana podle prodloužené srsti na krku a hřbetě, která vytváří jakousi hřívu.

pěkný=)