Toto jsem měla jako referát a dostala jsem z toho jedničku...
Rys ostrovid je jedinou volně žijící kočkovitou šelmou na našem území, ale jenom na Šumavě je pouze 50-100 jedinců. Během devatenáctého století se počet rysů kriticky snížil, a celé jedno století u nás nebyli vůbec. Pak se muselo uměle vysadit 17 karpatských rysů, kteří se stali základem nové populace.
Typickým znakem rysa jsou černé štětičky na uších, velmi krátký ocas a velké tlapy, které zabraňují bořené do sněhu. Základní barva jeho srsti je šedá s žlutavým a s hnědými až červenohnědými skvrnami.
Základním životním prostředím rysa je les, v horách může vystupovat až na hřebeny skalnatým terénem s hustým podrostem
Loví jednotlivě, sdružuje se pouze v době páření. Obývají velké teritorium, až 100km2 které značkujíe trusem a močí, kde nestrpí divoké kočky ani lišky. Když je teritorium vylovené, přestěhují se na nové území.
Jako lovec je rys nejaktivnější v ranních a večerních hodinách. Jeho hlavní potravou je srnčí zvěř nebo mufloni popřípadě kamzíci, a kopytníci až 4y větší než je sám. Loví však také drobné hlodavce, ptáky, lišky, zatoulané a zdivočelé psy, kolouchy nebo nechráněné ovce.
Většinou mu padnou za oběť zesláblí či nemocní jedinci. Zajíc mu tak může vystačit na dva dny, srna až na týden.
Při lovu mu pomáhá jemný čich, schopnost skákat až 5m daleko a velice ostrý zrak. Stejně jako jeho menší domácí příbuzná vidí rys i za šera. K tomu, aby v noci viděl, mu stačí šestkrát méně světla, než kolik potřebují lidé.
K páření dochází nejčastěji v únoru až dubnu. Po zhruba 70 dnech březosti se samici rodí většinou 2 - 3 slepá mláďata. Oči se jim otvírají po dvou týdnech a matčino mléko sají 2 - 3 měsíce. Osamostatňují se asi po 10 měsících a pohlavně dospívají zhruba ve dvou letech. V přírodě se rys dožívá v průměru 17 let (v zajetí až 24 let).
Typickým znakem rysa jsou černé štětičky na uších, velmi krátký ocas a velké tlapy, které zabraňují bořené do sněhu. Základní barva jeho srsti je šedá s žlutavým a s hnědými až červenohnědými skvrnami.
Základním životním prostředím rysa je les, v horách může vystupovat až na hřebeny skalnatým terénem s hustým podrostem
Loví jednotlivě, sdružuje se pouze v době páření. Obývají velké teritorium, až 100km2 které značkujíe trusem a močí, kde nestrpí divoké kočky ani lišky. Když je teritorium vylovené, přestěhují se na nové území.
Jako lovec je rys nejaktivnější v ranních a večerních hodinách. Jeho hlavní potravou je srnčí zvěř nebo mufloni popřípadě kamzíci, a kopytníci až 4y větší než je sám. Loví však také drobné hlodavce, ptáky, lišky, zatoulané a zdivočelé psy, kolouchy nebo nechráněné ovce.
Většinou mu padnou za oběť zesláblí či nemocní jedinci. Zajíc mu tak může vystačit na dva dny, srna až na týden.
Při lovu mu pomáhá jemný čich, schopnost skákat až 5m daleko a velice ostrý zrak. Stejně jako jeho menší domácí příbuzná vidí rys i za šera. K tomu, aby v noci viděl, mu stačí šestkrát méně světla, než kolik potřebují lidé.
K páření dochází nejčastěji v únoru až dubnu. Po zhruba 70 dnech březosti se samici rodí většinou 2 - 3 slepá mláďata. Oči se jim otvírají po dvou týdnech a matčino mléko sají 2 - 3 měsíce. Osamostatňují se asi po 10 měsících a pohlavně dospívají zhruba ve dvou letech. V přírodě se rys dožívá v průměru 17 let (v zajetí až 24 let).

Uznávám, fotka je z wikipeidie...